Seznam odkazů
HledáníViz také
V souvislosti se změnou stavebního zákona – zákon č. 350/2012 Sb., ze dne 19. září 2012, kterým se mění zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé související zákony jsme pro uživatele Portálu územního plánování připravily zjednodušené vybrané pojmy územního plánování, které budou postupně v této sekci doplňovány.
Více o terminologii územního plánování a souvisejících oborů nabízí také Slovník územního rozvoje, který mj. poskytuje přehled publikovaných zdrojů v oblasti územního plánování.
mezi dopravní infrastrukturu lze zařadit například stavby pozemních komunikací, drah, vodních cest, letišť a s nimi souvisejících zařízení.
Dopravní infrastruktura zřizovaná nebo užívaná ve veřejném zájmu je součástí veřejné infrastruktury.
Zdroj:
Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů [§ 2 odst. 1 písm. k) bod 1].
posuzování vlivů záměrů na životní prostředí (proces EIA, z anglického pojmu: Environmental Impact Assessment) je upraveno zákonem č. 100/2001 Sb. ve znění pozdějších předpisů (§ 4 až 10). Cílem procesu EIA je posoudit vliv konkrétní stavby, činnosti nebo technologie uvedené v příloze č. 1 zákona č. 100/2001 Sb. na životní prostředí a veřejné zdraví. Proces EIA má pomoci získat objektivní odborný podklad pro povolení těchto záměrů, bez stanoviska příslušného úřadu k záměru nelze povolení vydat.
Zdroj:
Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí).
zastavěná část obce vymezená k 1. září 1966 a vyznačená v mapách evidence nemovitostí.
Zdroj:
Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů [§ 2 odst. 1 písm. d)].
plocha vymezená pro umístění vedení dopravní a technické infrastruktury nebo opatření nestavební povahy.
Zdroj:
Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů [§ 2 odst. 1 písm. i)].
slouží k prosazování cílů a úkolů územního plánování. Nástroji územního plánování jsou:
Podrobnější informace – viz hesla k jednotlivým nástrojům územního plánování.
Zdroj:
Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů (hlava III Nástroje územního plánování, § 25 až 100).
Občan a územní plánování. Práva a povinnosti občanů v oblasti územního plánování. 1. vyd. Brno: Ústav územního rozvoje, 2009. 9 s. ISBN 978-80-87318-01-0.
pozemky nezahrnuté do zastavěného území nebo do zastavitelné plochy.
Zdroj:
Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů [§ 2 odst. 1 písm. f)].
pozemek, jenž nelze zastavět na území obce, která nemá vydaný územní plán, a to:
1. pozemek veřejné zeleně a parku sloužící obecnému užívání,
2. v intravilánu lesní pozemek nebo soubor sousedících lesních pozemků o výměře větší než 0,5 ha.
Zdroj:
Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů [§ 2 odst. 1 písm. e)].
stavby, zařízení a pozemky sloužící například pro vzdělávání a výchovu, sociální služby a péči o rodiny, zdravotní služby, kulturu, veřejnou správu, ochranu obyvatelstva.
Občanské vybavení zřizované nebo užívané ve veřejném zájmu je součástí veřejné infrastruktury.
Zdroj:
Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) ve znění pozdějších předpisů [§ 2 odst. 1 písm. k) bod 3].
obecné požadavky na využívání území a technické požadavky na stavby stanovené prováděcími právními předpisy a dále obecné technické požadavky zabezpečující užívání staveb osobami pokročilého věku, těhotnými ženami, osobami doprovázejícími dítě v kočárku, dítě do tří let, popřípadě osobami s mentálním postižením nebo osobami s omezenou schopností pohybu nebo orientace stanovené prováděcím právním předpisem (bezbariérové užívání stavby).
Zdroj:
Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů [§ 2 odst. 2 písm. e)].
orgány územního plánování jsou:
Zdroj:
Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů (§ 5).
část území tvořená jedním či více pozemky nebo jejich částí, která je vymezena v politice územního rozvoje, zásadách územního rozvoje nebo územním plánu, popřípadě v územně plánovacích podkladech s ohledem na stávající nebo požadovaný způsob jejího využití a její význam.
Zdroj:
Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů [§ 2 odst. 1 písm. g)].
plocha, která svým významem, rozsahem nebo využitím ovlivní území více obcí, popřípadě území více krajů; v případě hlavního města Prahy se za plochu nadmístního významu považuje plocha celoměstského významu.
Zdroj:
Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů [§ 2 odst. 1 písm. h)].
celorepublikový strategický nástroj územního plánování. PÚR určuje ve stanoveném období požadavky pro konkretizaci úkolů územního plánování v republikových, přeshraničních a mezinárodních souvislostech, zejména s ohledem na udržitelný rozvoj území, a určuje strategii a základní podmínky pro naplňování těchto úkolů.
PÚR koordinuje tvorbu a aktualizaci zásad územního rozvoje, tvorbu koncepcí schvalovaných ministerstvy a jinými ústředními správními úřady a záměry na změny v území republikového významu a stanoví úkoly zajišťující tuto koordinaci. PÚR obsahuje:
PÚR pořizuje Ministerstvo pro místní rozvoj pro celé území České republiky a schvaluje ji vláda. Sdělení o schválení PÚR je uveřejněno ve Sbírce zákonů, schválenou PÚR zveřejní Ministerstvo pro místní rozvoj způsobem umožňujícím dálkový přístup.
PÚR je závazná pro pořizování a vydávání zásad územního rozvoje, územních plánů, regulačních plánů a pro rozhodování v území.
Zdroj:
Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů (§ 31 až 35).
NAVRÁTILOVÁ, A., ROZMANOVÁ, N. Principy a pravidla územního plánování. Brno: Ústav územního rozvoje, 2013. Pracovní materiál k recenzi.
příslušný obecní úřad, krajský úřad, Ministerstvo pro místní rozvoj nebo Ministerstvo obrany, který pořizuje územně plánovací podklady, územně plánovací dokumentaci, vymezení zastavěného území nebo politiku územního rozvoje.
Zdroj:
Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů [§ 2 odst. 2 písm. a)].
nástroj územního plánování. Jedná se o územně plánovací dokumentaci, o jejímž pořízení rozhoduje zastupitelstvo příslušné obce nebo zastupitelstvo příslušného kraje (popř. u vojenského újezdu Ministerstvo obrany), a to buď z vlastního podnětu, nebo z jiného podnětu, nebo na žádost fyzické nebo právnické osoby.
Regulační plán v řešené ploše stanoví podrobné podmínky pro:
Regulační plán vždy stanoví podmínky pro vymezení a využití pozemků, pro umístění a prostorové uspořádání staveb veřejné infrastruktury a vymezí veřejně prospěšné stavby nebo veřejně prospěšná opatření.
Regulační plán se vydává formou opatření obecné povahy podle správního řádu (zákon č. 500/2004 Sb. ve znění pozdějších předpisů).
Regulační plán je závazný pro rozhodování v území, regulační plán vydaný krajem je závazný i pro územní plány a regulační plány vydávané obcemi. Regulačním plánem lze nahradit územní rozhodnutí. Náležitosti obsahu regulačního plánu stanoví vyhláška č. 500/2006 Sb. ve znění vyhlášky č. 458/2012 Sb.
Zdroj:
Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů (§ 61 až 71).
NAVRÁTILOVÁ, A., ROZMANOVÁ, N. Principy a pravidla územního plánování. Brno: Ústav územního rozvoje, 2013. Pracovní materiál k recenzi.
posuzování vlivů koncepcí na životní prostředí (proces SEA, z anglického pojmu: Strategic Environmental Assessment) je upraveno zákonem č. 100/2001 Sb. ve znění pozdějších předpisů (§ 10a až 10j). Cílem procesu SEA je posoudit vliv koncepcí (které stanoví rámec pro budoucí povolení záměrů uvedených v příloze č. 1 zákona č. 100/2001 Sb.) na životní prostředí a veřejné zdraví. Stanovisko příslušného úřadu ke koncepci je nutným podkladem pro schválení koncepce. (§ 10g zákona č. 100/2001 Sb.)
Při posuzování vlivů politiky územního rozvoje a územně plánovací dokumentace na životní prostředí se postupuje podle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Zdroj:
Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí).
Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.
pozemek, jeho část nebo soubor pozemků, vymezený a určený k umístění stavby územním rozhodnutím nebo regulačním plánem.
Zdroj:
Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů [§ 2 odst. 1 písm. b)].
vedení a stavby a s nimi provozně související zařízení technického vybavení, například vodovody, vodojemy, kanalizace, čistírny odpadních vod, stavby ke snižování ohrožení území živelními nebo jinými pohromami, stavby a zařízení pro nakládání s odpady, trafostanice, energetické vedení, komunikační vedení veřejné komunikační sítě a elektronické komunikační zařízení veřejné komunikační sítě, produktovody.
Technická infrastruktura zřizovaná nebo užívaná ve veřejném zájmu je součástí veřejné infrastruktury.
Zdroj:
Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů [§ 2 odst. 1 písm. k) bod2].
nástroj územního plánování. Patří mezi územně plánovací podklady. ÚAP obsahují:
ÚAP jsou pořizovány pro celé území České republiky a jsou průběžně aktualizovány. ÚAP pořizují:
ÚAP slouží především ke zpracování zadání územně plánovací dokumentace a zadání změn územně plánovací dokumentace. Dále slouží jako podklad pro posuzování vlivu územně plánovací dokumentace na udržitelný rozvoj území, vlivu záměrů na životní prostředí, poskytování územně plánovacích informací. V případě obcí, které nemají platný území plán, slouží ÚAP jako podklad pro rozhodování stavebních úřadů.
Náležitosti obsahu ÚAP stanoví vyhláška č. 500/2006 Sb. ve znění vyhlášky č. 458/2012 Sb.
Zdroj:
Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů (§ 26 až 29).
NAVRÁTILOVÁ, A., ROZMANOVÁ, N. Principy a pravidla územního plánování. Brno: Ústav územního rozvoje, 2013. Pracovní materiál k recenzi.
nástroj územního plánování. Územně plánovací dokumentaci tvoří:
Podrobnější informace – viz hesla „zásady územního rozvoje“, „územní plán“ a „regulační plán“.
Zdroj:
Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů [§ 2 odst. 1 písm. n)].
informace:
Tuto informaci poskytují v rámci své působnosti krajské úřady, úřady územního plánování, obecní úřady pověřené pro výkon činnosti pořizovatele a stavební úřady jako předběžnou informaci podle § 139 správního řádu (zákon č. 500/2004 Sb. ve znění pozdějších předpisů).
Zdroj:
Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů (§ 21).
nástroj územního plánování. Územně plánovací podklady tvoří:
Podrobnější informace – viz hesla „územně analytické podklady“ a „územní studie“.
Zdroj:
Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů (§ 25).
nástroj územního plánování. Jedná se o územně plánovací dokumentaci na úrovni obce. Územní plán zpřesňuje a rozvíjí cíle a úkoly územního plánování pro území obce v souladu se zásadami územního rozvoje kraje a s politikou územního rozvoje.
Územní plán:
Územní plán se pořizuje a vydává pro celé území obce, pro celé území hlavního města Prahy, popřípadě pro celé území vojenského újezdu. Vydává se formou opatření obecné povahy podle správního řádu (zákon č. 500/2004 Sb. ve znění pozdějších předpisů).
Územní plán je závazný pro pořizování a vydávání regulačního plánu zastupitelstvem obce a pro rozhodování v území. Náležitosti obsahu územního plánu stanoví vyhláška č. 500/2006 Sb. ve znění vyhlášky č. 458/2012 Sb.
Zdroj:
Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů (§ 43 až 57).
NAVRÁTILOVÁ, A., ROZMANOVÁ, N. Principy a pravidla územního plánování. Brno: Ústav územního rozvoje, 2013. Pracovní materiál k recenzi.
trvalá, soustavná a komplexní činnost orgánů územního plánování a stavebních úřadů. Územní plánování řeší využití území a zásady jeho uspořádání. Chrání a rozvíjí přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. S ohledem na ochranu krajiny dbá na hospodárné využívání zastavěného území. Územní plánování usiluje o dosažení souladu veřejných a soukromých zájmů.
Hlavním cílem územního plánování je vytvářet předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území, jehož podstatou je vyvážený vztah mezi životním prostředím, hospodářským rozvojem a soudržností společenství obyvatel.
Zdroj:
Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů (§ 18).
Občan a územní plánování. Práva a povinnosti občanů v oblasti územního plánování. 1. vyd. Brno: Ústav územního rozvoje, 2009. 9 s. ISBN 978-80-87318-01-0.
TUNKA, M. Obsah územně plánovací dokumentace. 1. vyd. Praha: ABFARCH, 2003. 191 s. ISBN 80—86165-34-5.
komplexní rozvoj území, který zahrnuje rozvoj všech hmotných složek, aktivit a procesů vztahujících se k území a jejich vzájemné vztahy. Jedná se o trvalý proces vývoje a změn využití ploch, pozemků, staveb (urbanistických struktur) a krajiny (přírodních struktur), včetně jejich údržby a ochrany hodnot. Cílem je udržitelný a vyvážený rozvoj všech těchto složek v území. Nástroji usměrňování územního rozvoje jsou zejména územní plánování, regionální politika, péče o životní prostředí a péče o kulturní a přírodní dědictví.
Zdroj:
NAVRÁTILOVÁ, A., ROZMANOVÁ, N. Principy a pravidla územního plánování [on-line]. Brno: Ústav územního rozvoje, 2013. [cit. 2013-08-30]. Dostupné z URL: http://www.uur.cz/default.asp?ID=2571.
nástroj územního plánování. Patří mezi územně plánovací podklady. Územní studie navrhuje, prověřuje a posuzuje možná řešení vybraných problémů, případně úprav nebo rozvoj některých funkčních systémů v území, například veřejné infrastruktury, územního systému ekologické stability, které by mohly významně ovlivňovat nebo podmiňovat využití a uspořádání území nebo jejich vybraných částí.
Územní studie slouží jako podklad k pořizování politiky územního rozvoje, územně plánovací dokumentace, jejich změně a pro rozhodování v území.
Pořizovatel pořizuje územní studii v případech, kdy je to uloženo územně plánovací dokumentací, z vlastního nebo jiného podnětu. Náležitosti územní studie nejsou stanoveny právním předpisem. Obsah, rozsah, cíle a účel územní studie určí pořizovatel v zadání územní studie.
Zdroj:
Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů (§ 30).
NAVRÁTILOVÁ, A., ROZMANOVÁ, N. Principy a pravidla územního plánování. Brno: Ústav územního rozvoje, 2013. Pracovní materiál k recenzi.
pozemky, stavby, zařízení zřizované nebo užívané ve veřejném zájmu. Veřejná infrastruktura se dělí:
Zdroj:
Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů [§ 2 odst. 1 písm. k)].
stavba pro veřejnou infrastrukturu určená k rozvoji nebo ochraně území obce, kraje nebo státu, vymezená ve vydané územně plánovací dokumentaci.
Zdroj:
Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů. [§ 2 odst. 1 písm. l)].
opatření nestavební povahy sloužící ke snižování ohrožení území a k rozvoji anebo k ochraně přírodního, kulturního a archeologického dědictví, vymezené ve vydané územně plánovací dokumentaci.
Zdroj:
Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů. [§ 2 odst. 1 písm. m)].
nástroj územního plánování. Jedná se o krajskou územně plánovací dokumentaci. ZÚR v nadmístních souvislostech území kraje zpřesňují a rozvíjejí cíle a úkoly územního plánování v souladu s politikou územního rozvoje, určují strategii pro jejich naplňování a koordinují územně plánovací činnost obcí.
Zásady územního rozvoje:
ZÚR jsou pořizovány pro celé území kraje a vydávají se formou opatření obecné povahy podle správního řádu (zákon č. 500/2004 Sb. ve znění pozdějších předpisů).
ZÚR jsou závazné pro pořizování a vydávání územních plánů, regulačních plánů a pro rozhodování v území. Náležitosti obsahu ZÚR stanoví vyhláška č. 500/2006 Sb. ve znění vyhlášky č. 458/2012 Sb.
Zdroj:
Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů (§ 36 až 42).
NAVRÁTILOVÁ, A., ROZMANOVÁ, N. Principy a pravidla územního plánování. Brno: Ústav územního rozvoje, 2013. Pracovní materiál k recenzi.
území vymezené územním plánem nebo postupem podle stavebního zákona; nemá-li obec takto vymezené zastavěné území, je zastavěným územím zastavěná část obce vymezená k 1. září 1966 a vyznačená v mapách evidence nemovitostí (intravilán).
Zdroj:
Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpis. [§ 2 odst. 1 písm. d)].
plocha vymezená k zastavění v územním plánu nebo v zásadách územního rozvoje.
Zdroj:
Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů [§ 2 odst. 1 písm. j)].
změna využití nebo prostorového uspořádání území, včetně umisťování staveb a jejich změn.
Zdroj:
Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů [§ 2 odst. 1 písm. a)].